Vývoj cen nemovitostí v EU po zohlednění inflace

Jak si vedou ceny rezidenčních nemovitosti v jednotlivých státech EU po zohlednění inflace? Data o vývoji tzv. deflovaných cen nemovitostí uveřejňuje Eurostat také čtvrtletně, a to zhruba s kvartálním zpožděním, aktuálně tedy máme k dispozici data za první čtvrtletí roku 2023.

První pohled na data ukazuje porovnání mezi čtvrtým kvartálem roku 2021, kdy indexové ceny na českém trhu dosáhly svého maxima s aktuálně dostupnými daty (IQ 2023).

Nejvyšší pokles ceny nemovitostí po zohlednění inflace ve sledovaném období zaznamenalo Německo -15 %, Česká republika je pak se 13,6 % poklesem na čtvrtém místě. Ve většině evropských zemí ve sledovaném období tedy ceny nemovitostí nepřekonaly inflaci a ztratily na hodnotě. Výjimku tvoří Slovinsko, Portugalsko, Chorvatsko a Rumunsko, kde ceny nemovitostí inflaci porazily. Ze statistik nám vypadává Řecko, kde kvartální data nejsou dostupná.

Předpokládáme, že až budou dostupná data za 2. čtvrtletí roku 2023, bude celkový obrázek o něco optimističtější.

Pokud bychom šli v porovnání cen nemovitostí na začátek Covidového období (IIQ 2020), pak ve srovnání s aktuálně dostupnými daty (IQ 2023) se karta obrací. Za uvedené srovnávací období ve většině zemí EU nemovitosti inflaci porazily. Bohužel v desítce zemí EU byly ceny nemovitostí pod inflací, smutným vítězem v tomto srovnání je Finsko, kde ceny klesly o 11,9 %. ČR s nárůstem 9,1% patří v tomto srovnání mezi ty pozitivnější případy.

Data tedy v případě ČR celkem jasně ukazují cenovou bublinu, která vrcholila na přelomu let 2021/22. Nárůst cen byl mezi roky 2020 - 2022 skutečně velký; a co je pozoruhodné, ani následný pokles nezpůsobil, že by se aktuální ceny dostaly pod úroveň roku 2020. Rozhodně tedy nelze tvrdit, že by například současné období bylo vyloženě "nepřátelské" pro prodej třeba i vaší nemovitosti.