Pro porovnání jsme pracovali s modelovým bytem o velikosti 70 m², tedy lehce nadprůměrnou velikostí běžného bytu v České republice. Hypoteční splátky vycházejí z modelového financování s 20 % vlastního kapitálu.
Data ukazují výrazné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Zatímco v Praze a Brně představují náklady na bydlení více než 40 % hrubé mzdy a splátka hypotéky zde přesahuje polovinu průměrného příjmu, v menších městech a některých regionech severních Čech je situace výrazně příznivější.
V celorepublikovém průměru činí splátka přibližně 36 % hrubé mzdy. U domácnosti se dvěma průměrnými platy pak splátka modelového 70m² bytu odpovídá zhruba 18 % jejich společné hrubé mzdy.
Pokud ale od hrubé mzdy odečteme sociální a zdravotní pojištění, jsme přibližně na 45 % jednoho čistého platu. U dvoupříjmové domácnosti pak splátka tvoří 22 % celkových čistých příjmů.
Zatímco ve velkých městech představují ceny bytů pro průměrné příjmové domácnosti často významnou bariéru, v menších městech a na venkově je situace výrazně příznivější.
Z pohledu bank navíc dvoupříjmové domácnosti na venkově nebo v menších městech často splňují limity bonity výrazně lépe než domácnosti ve velkých městech, kde vysoké ceny nemovitostí znamenají i výrazně vyšší požadovaný úvěr.
Predikce vývoje kupní schopnosti domácností pořídit si konkrétně definovaný byt bude v následujících letech záviset především na čtyřech faktorech:
• růstu mezd 💸,
• vývoji cen nemovitostí 🏠,
• úrokových sazbách hypoték 📈,
• regionální nabídce bydlení 📍.
Aktuální data naznačují, že kupní síla domácností se bude zlepšovat jen velmi pozvolna nebo vůbec. Reálné mzdy sice rostou, spolu s nimi ale rostou i ceny bytů a i výhled na vývoj hypotečních sazeb není úplně příznivý.